Akustická tajemství (2)

Logoshop - Grafické studio a Webdesign
 

Akustická tajemství (2)

Článek z kategorie: Okultismus

3.10.2010 |  O ničivé síle zvuku


 | Celý článek ›

John Ernst Worrell Keely se narodil v Chesteru v Pensylvánii, nebo možná ve Filadelfii, buď v roce 1827 nebo 1837. Zabýváme-li se Keelyho barvitým životopisem, neustále narážíme na obtíže s přesnými údaji o místě a čase. Je téměř nemožné tohoto muže někam zařadit, jeho život byl postaven na extravagantních prohlášeních a většinu z nich lze jen těžko prokázat. Elektronické vydání díla Encydopedia Britannica z roku 1998 jej označuje lapidárně - ale možná ne s konečnou platností - za "podvodného amerického vynálezce".

Podle knihy Theo Paijmanse Průkopník volné energie (Free Energy Pioneer) nebyl příliš vzdělaný. Ze školy odešel ve věku dvanácti let, aby se stal tesařským učedníkem. Ale o práci se dřevem nikdy neměl skutečný zájem. Později prohlásil, že dokonce ještě než dosáhl věku deseti let, zabýval se "akustickou fyzikou" - silou zvuku. V roce 1872 udivil svět svým prohlášením o novém zdroji energie.

Keelyho nová energie "intermolekulárních vibrací éteru" zní současnému člověku okamžitě podezřele, ale v devatenáctém století byl éter všeobecně přijímaným vědeckým pojmem - neviditelnou univerzální substancí, která působila jako nosné médium elektromagnetických vln. (Od této teorie bylo upuštěno až na základě zveřejnění Einsteinovy speciální teorie relativity v roce 1905, která zásadně změnila chápání hmoty, prostoru a času.) Keely prohlásil, že již dva roky pracuje na sledování vlivu zvukových vibrací na vzduch a vodu. Zvláštní reakce prý uvolnila do té doby neobjevenou sílu. Pro Keelyho bylo inženýrským počinem století zkonstruovat stroj, který by byl poháněn touto éterickou energií.

Protože Keely nikdy nebyl člověkem, který by dělal věci napůl, dokázal zkonstruovat ne jeden, ale několik takových strojů. Díky své zálibě v absurdní terminologii, která mu zůstala až do konce života, pojmenoval jeden z nich "hydropneumatickopulzující vakuový motor". Pouze rok po svém objevu intermolekularních éterových vibrací narazil na další nový zdroj energie "dosud neznámou plynnou nebo parní substanci".

V roce 1874 Keely předvedl své pozoruhodné stroje skupině bohatých obchodníníků, které přizval k založení nové společnosti, Keelyho podniku na výrobu motorů.'Musela to být pozoruhodná prezentace. Ještě než setkání skončilo, vybralo se nějakých deset tisíc dolarů v hotovosti. Ale deset tisíc dolarů bylo jen tenkým pramínkem ve srovnání se záplavou milionů, které plynuly do sejfů společnosti v následujících šesti letech. Kelly pokračoval ve výrobě a v příležitostném předvádění svých úžasných strojů, ale kategoricky odmítal vysvětlit, na jakých principech pracují - přinejmenším ne v pojmech, kterým by někdo mohl rozumět.

Roku 1880 byl Keelyho podnik na výrobu motorů bublinou, která hrozila, že každou chvíli splaskne, a nakonec to opravdu prasklo. Akcionáři odhlasovali, že odeberou Keelymu plat. Přestal být schopen platit účty a potácel se na pokraji bankrotu. Pak do jeho života vstoupila Clara Bloomfieldová-Moorová, žena, jejíž obdiv ke Keelymu a jeho práci se dal srovnat pouze s jejím bohatstvím. Pomohla mu ze stávajících obtíží a finančně ho podporovala po mnoho následujících let.

Pokud se Keely z této hrozby úpadku nějak poučil, na jeho dalších činech to nebylo znát. Stále vydával grandiózní prohlášení o svých objevech, stále povzbuzoval investory k ohromným investicím do své společnosti na výrobu motorů a stále tvrdohlavě odmítal vysvětlit, jak cokoli funguje. (Při jedné příležitosti byl připraven raději jít do vězení, než aby odhalil podrobnosti o jednom ze svých strojů, a za tento postoj byl obviněn z pohrdání soudem.) Dokonce i paní Bloomfieldová-Moorová byla nakonec unavena jeho výstřednostmi. Přestala jej podporovat poté, když jeho vynálezy prostudoval jeden britský fyzik, který pak zveřenil naprosto nepříznivou zprávu. Když Keely v roce 1898 zemřel, prohlídka jeho dílny odhalila skryté potrubí, padací dveře v podlaze a tajnou část, sousedící s předsíní. Pod hlavním pracovním prostorem se rovněž našla zakopaná dvoutunová ocelová koule. Skeptici přispěchali s prohlášením, že Keelyho úžasné stroje nebyly nikdy poháněny ničím tajemnějším než stlačeným vzduchem. Vzhledem k těmto pádným důkazům a Keelyho podezřelému způsobu života je hodnocení jeho díla, uvedené v encyklopedii, pochopitelné.

POKRAČOVÁNÍ

Zdroj: poltergeist.zjihlavy.cz | Autor: Leon Kazanski
Přečteno: 2267x |  Trvalý odkaz | Vstoupit do diskuse
Provozovatel www stránek: Leonk. Výroba www stránek: Logoshop.cz - Grafické studio & Webdesign