Slavný Egypt po sobě zanechal mnohé památky, nejznámější je komplex staveb v Gíze. Je zde několik pyramid, ale i další stavby. Asi nejzajímavější je Sfinga. Tyto stavby jsou obestřeny mnohými záhadami. Jak je dávné civilizace dokázali postavit? Pokud je stavěli pomocí primitivních nástrojů, muselo to být pro mě velmi náročné, ne-li nemožné. Kolik asi dělníků zde pracovalo? Všechny tyto dělníky musel někdo živit. Takové obrovské staveniště muselo nesmírně vyčerpávat celou zemi. Uvažme, že kdyby tehdejší faraoni věnovali tyto zdroje třeba do armády, jaká obrovská území mohli ovládnout. Jak silný asi musel být důvod k tomu, aby se rozhodli stavět stavby, jako jsou pyramidy? Opravdu si takto připravovali vlastní hrobky? A kdo je přesvědčil o tom, že mají postupovat právě takto, aby si zajistili věčný život? Musel mít dokonalé přesvědčovací metody. Tehdejší lidé určitě nebyli snadno ovladatelnými hlupáky. A faraoni už vůbec. Kdyby třeba jen jeden - no dejme tomu. Jak silná musela být jejich víra, že to co dělají, bude mít pro ně nějaký užitek? Stavby typu pyramid se ale stavěli na celém světe. Například v Jižní Americe, nebo v Asii. Bylo zde v minulosti nějaké náboženství, které nutilo vůdce těchto národů vynakládat tolik úsilí do stavby něčeho naprosto nepraktického?
Museli mít přece mnoho jiných problémů - nedostatek potravy, vojenské hrozby sousedů...
A kam se podělo toto náboženství, které mělo tak skvělé přesvědčovací metody? Myslím, že pravý důvod, proč tito lidé stavěli pyramidy, ale i jiné stavby typu Stonehenge zatím neznáme. Podle mého názoru je pravý důvod ukryt ve starých vědomostech a znalostech, které si předávali kněží dávných civilizací a střežili je jako oko v hlavě. Archeologům se podařilo objevit pozůstatky civilizací starých řekněme 6000 let. Nemohli zde být civilizace ještě mnohem dříve, o kterých zatím nic nevíme? Jistě že mohli. A asi i byli. Objevují se totiž nové důkazy. Jako nejzávažnější, ale vědou zatím neuznaný důkaz nese právě egyptská Sfinga. Díky klimatu panujícímu v této oblasti, nesou některé zdejší stavby charakteristické znaky působení zubu času. Největší vliv na zvětrávání zdejších staveb, ale i přírodních útvarů, mají písečné bouře, kterých je zde dost. Ty zanechávají zřetelné horizontální stopy. Ale Sfinga nese známky vertikální zvětrání, přesně takové, jaké způsobuje stékající voda. Stavba Sfingy je vědci datována do doby 2500 př.n.l. za vlády faraona Chephrena. Tento oficiální názor ale není podepřen jediným důkazem. Studiem Sfingy se zabýval Dr. Robert Schoch, prominentní geolog a profesor Bostonské univerzity a po několikaměsíční analýze přišel s tvrzením, že na Sfingu museli působit prudké deště, které zde zanechali jasné stopy. Takové podmínky ale v této oblasti byly naposledy v době asi 10 000 př.n.l. v době, kdy končí poslední doba ledová. Takže vyspělá civilizace před 12 000 lety? To oficiální věda naprosto odmítá. V Gíze je několik staveb, o kterých vůbec není jisté, ve které době vznikly. Uveďme Údolní chrám a záhadné stavby Osireionu, které vykazují znaky odlišnosti od architektury z dob Egypta. Navíc neobsahují žádné nápisy, což je pro Egyptské stavby neobvyklé. Kde by se tedy vzali před 12000 lety stavitelé takovýchto monumentů? Nebyli nalezeny žádné staré texty, které by o nich hovořily. Pokud znali písmo - a to se dá u takto schopného národa předpokládat, museli mít nějaké písemnosti. Mohli objevit podobný způsob, jaký používáme my dnes. Prostě psali na papír. A ten již dávno podlehl zkáze. Zajímavou souvislostí je, že v této době se na Zemi odehrálo něco významného. Jako důsledek této události bylo vymření mamutů. Má se za to, že došlo k náhlé změně klimatu. Doslova ze dne na den. Bylo nalezeno tělo zmrzlého mamuta, v jehož žaludku zbylo ještě nestrávené tropické ovoce. V té samé době, tedy asi před 12000 lety vzniká Golfský proud. To umožnilo pravděpodobně odstranění překážky (ostrova - souostroví) v oblasti Azorských ostrovů. Není tedy, přeci jen něco pravdy na legendách o Atlantidě?
K tomuto tématu musím připojit ještě jednu zajímavost. Američan Edgar Cayce (1877-1945 ) je znám jako spící prorok. Jeho předpovědi budoucnosti diktoval jako texty ve stavu transu. Při jednom z transů se věnoval otázkám Atlantidy a starého Egypta. Vypráví o civilizaci - Atlantidě, kterou postihla katastrofa. Někteří příslušníci Atlantidy katastrofu přežili. Vytvořili zápisy o své historii, vývoji a o svém zániku. Ty ukryli na bezpečná místa, tak aby je objevila nějaká vyspělá civilizace v budoucnosti. Chtěli po sobě zanechat nějakou stopu, možná varování budoucím generacím. Tyto schránky jsou celkem tři. Jedna je v Yucatanu v Mexiku, druhá v ponořené Atlantidě a třetí je ukryta v Gíze. Vchod do podzemního úkrytu by měl být pod přední tlapou Sfingy. To tvrdí spící prorok Edgar Cayce. Zde vidíme zajímavé shody. Atlantida mohla zaniknout v době před 12 000 lety. V té době již Sfinga existovala, nebo vznikala. Jak to mohl Cayce vědět? Když oficiální datování jejího vzniku je 2500 př.n.l.? A pokud Atlantida existovala, musela zaniknout dávno před tím, než se objevil slavný Egypt, který, jak se předpokládalo, Sfingu vytvořil. Cayce musel vědět, že je Sfinga mnohem starší.
Uvažujme. Atlanťané, kterým se podařilo přežít, se přemístili do oblasti Egypta, kde vybudovali některé stavby, včetně Sfingy. Tušili, že s jejich civilizací je konec, a tak cítí potřebu zachovat své vědění,nebo varování, budoucím generacím. Vše sepisují a ukrývají na bezpečné místo. Ale proč nebyli schopni založit novou civilizaci? Důvodů může být několik, a je docela možné, že Sumerští a Egyptští Bohové, kteří přesvědčily staré národy o nutnosti stavět monumenty jako např. pyramidy, byli právě zachránění obyvatelé zničené Atlantidy.
Otázkou také je, na jak vysoké technické úrovni byli.
Časem se z nich stali obyčejní lidé, kteří mohli disponovat jakýmisi znalostmi, které však nestačily na obnovu jejich techniky. Nakonec, dnešní člověk, který by se ocitl v době kamenné, by taky asi nedokázal vyrobit generátor, žárovku, elektrický ohřívač apod., pokud není zrovna elektroinženýr. Ale i tak by to byl problém. Spíše by se snažil začlenit do společnosti nějaké lovící skupiny a zajistit si potravu osvědčeným způsobem. Asi by přišel s nějakým tím zajímavým nápadem a tlupa, ve které by žil, by se díky němu stala silnější než ostatní. Každopádně by tato tlupa, z hlediska budoucích pozorovatelů, náhle, takřka ze dne na den, získala množství nových technik a poznatků. Nemohli být právě Atlanťané autory neskutečně pokročilých informací o vesmíru, ale i jiných vědních oborů, kterými disponovali staré civilizace počínaje Sumerskou?
Zvláštní podoba mnohých, po Zemi rozšířených učení, jako je Budhismus, Hinhuismus i Hermetismus, musí logicky uvažujícího člověka přivést k myšlence, že všechny vznikly ze stejného základu. O velikosti myšlenek těchto učení se člověk přesvědčí již při prvním seznámení s nimi. Ať už jde o otázky týkající se Boha, tak i otázky zcela exaktní, jako je třeba fyzika. Například, běžným tvrzením v Hermetických textech je, že vše co existuje, nemůže nikdy zaniknout - přestat existovat. Může se to pouze přeměnit, rozpadnout na základní prvky, které pak dají vzniknou novým věcem. Tak se vesmír neustále mění a obnovuje. Zde je přece popsán zákon o zachování energie.
Příklad Hermetického textu:
"(Bůh) Je příčinou, jíž Mysl, Pravda i vše ostatní, co existuje, děkuje za svou existenci, nic nevyjímaje krom toho, co není. Vše, co vzniká, vychází ze stávajícího, a ne z toho, co není. Podstatou neexistujícího totiž není, že by se takové objekty mohly stát něčím, nýbrž že se nemohou stát ničím. Obdobně není možné, aby to, co je někde, mohlo přestat být něčím."
Nemohou tedy všechna stará učení a vědomosti pocházet právě z Atlantidy? Pokusím se zde podat všechny informace, které se ohledně Atlantidy dochovali do dnešních dnů.
Jako první se zmínil o existenci Atlantidy řecký filozof Platon ve 4. století př. n. l. Tyto dochované texty mají podobu rozhovoru mezi několika osobami : Platon, jeho učitel Sokrates, pythagorejský filozof Timaios a politik Kritias. Kritias vypráví příběh, který mu vyprávěl jeho dědeček. Uvádí, že jej slyšel ve věku 10-ti let a jeho dědečkovi bylo kolem 90-ti let. Dědeček jej znal zase od svého otce, jenž jej slyšel od řeckého filozofa Solona. Když byl Solon kolem roku 590 př. n. l. v Egyptě, svěřil mu jej jeden kněz v egyptském městě Sais.
Řekl : Před 9000 lety existoval ostrov zvaný Atlantida, který "se vynořil z vln Atlantického moře", nacházel se za Heraklovými sloupy (za dnešním Gibraltarem) a "byl širší než Libye a Asie dohromady" (Řekové tím mysleli severní Afriku a Malou Asii)... Dále hovoří o Atlantidě jako o velkém a bohatém království, které založil bůh Poseidon, který si vzal ženu lidského rodu - Kleitó. Poseidon sám, bez námahy, pouze svou božskou mocí, uspořádal ostrov podle svých potřeb. Například "vyvedl vzhůru zpod země dva prameny vody, jeden teplý, druhý studený, a dal vyrůst ze země hojnosti rozmanité potravy." Zplodil deset synů, kterým svěřil vládu nad ostrovem. Nejstarší syn Atlas byl nejvyšším králem v Atlantidě. Založil tedy ostrovní království, ale nadále zde nežil. Naučil své potomky vládnout a sám se kamsi vytratil.
Je jasné, že legenda ústně předávaná 9000 let musí být značně ovlivněna názory jednotlivých vypravěčů, nicméně její základ může být reálný. Z vyprávění Kritiase se dozvídáme, že Atlanťané používali zvláštní druh mosazi, ale i kov zvaný oreikalchos, o kterém dnes nic nevíme. Měli hojnost zlata a stříbra.
V legendě se praví :
"Po mnoho pokolení, pokud v nich působila božská přirozenost, byli poslušní zákonů a chovali se přátelsky k sourodému božskému plemeni; měli smýšlení pravdivé a veskrze ušlechtilé, vedouce si v každém osudě i ve spolek mezi sebou mírně a s rozumem. Proto pomíjejíce všechno mimo mravní i tělesnou dokonalost málo cenili vezdejší statky a lhostejně, spíše jako břímě nesli spoustu svého zlata i ostatního majetku. Nebyli opojeni rozmařilostí ani neupadali v chyby, neztrácejíce pro bohatství vládu nad sebou samými, nýbrž střízlivi bystře hleděli, že i všechny tyto statky rostou ze společného přátelství, spojeného s dokonalostí, kdežto shonem za těmito věcmi a ceněním jich hynou tyto věci samy a ono přátelství hyne spolu s nimi. Z takovýchto pak zásad a působením božské přirozenosti, dosud v nich trvající, rostlo jim všechno, co jsme dříve vylíčili."
V legendě je popsáno královské město a dům, kde jsou zdi potaženy zlatem a stříbrem, je zde použit onen neznámý kov oriekalchos i slonovina. Byl zde umístěn chrám Boha Poseidona a Kleitó. Do těchto svatých míst však obyčejní Atlanťané neměli přístup. Proč byli při jeho stavbě použity tyto vzácné kovy, když byl pro Atlanťany majetek spíše na obtíž a nijak zvlášť si jej necenili? A co chrám skrýval, co běžní lidé nesměli vidět? Kde se vlastně vzali lidé s tak skvělými vlastnostmi? Uveďme některé části textu, sepsaného ve 4. století př. n.l.
1."pokud v nich působila božská přirozenost, byli poslušni zákonů a chovali se přátelsky"
2."působením božské přirozenosti, dosud v nich trvající"
3."Ale když božská částka v nich zmizela, směšující se opět a opět s mnohým živlem smrtelným, a povaha lidská nabývala převahy, tehdy již nemajíce síly snášet vezdejší statky, kazili se a ohyzdnými se jevili tomu, kdo dovedl vidět, protože ztratili nejkrásnější z nejvzácnějších statků; ale lidem neschopným vidět život vpravdě blažený zdáli se právě tehdy nejkrásnější a nejblaženější, když se plnili nespravedlivou zištností a mocí."
Nedá se v tomto popise vidět genetická degradace lidí, původně ovlivněných božskými geny? Velmi bohatá civilizace, kde lidé dávají přednost dokonalosti těla a ducha před hmotnými statky. Náhle se začíná stále více objevovat touha po moci, majetku. Božský dar se začíná vytrácet. Božský dar, umožňující trvání této civilizace bez válek a konfliktů, které by ohrožovali její stabilitu. Musí přijít doba, kdy dojde k první válce, později k rozpadu říše. Konec se blíží a moudří Atlanťané to vědí. Ze stále větší části obyvatel se stávají barbaři, prahnoucí po získání majetku. Jenže v samotném srdci Atlantidy, v chrámu boha Poseidona je cosi, co vybudoval sám Poseidon. Nemohlo se jednat o nějaké technické zařízení, jako například generátor energie? A nemohlo dojít k jeho zneužití, nebo přetížení, díky tomu, že se obyvatelé Atlantidy postupně odvraceli od Božích zákonů a principů? Nezničily tedy tento ostrov sami Atlanťané?
To se dnes už nedozvíme. Leda, že by předpovědi Edgara Cayce byly pravdivé, a my bychom nalezli schránky se záznamy historie a vývoje této bájné civilizace. A kdyby je skutečně někdo nalezl, byli bychom o tom informováni? Nebyli by tyto informace použity ku prospěchu určité skupiny lidí? Z povahy dnešního člověka bych řekl spíše ANO.
Poslední výzkumy minulosti Země naznačují, že se v poměrně nedávné historii odehrála jakási katastrofa, která by byla schopná svým rozsahem způsobit zánik i poměrně rozvinuté společnosti. Jak jsem uvedl výše, v době asi před 12000 lety vzniká Golfský proud. To umožnilo pravděpodobně odstranění překážky (ostrova - souostroví) v oblasti Azorských ostrovů. Jak se zdá, do této doby lze datovat zkázu Atlantidy.
Legenda tvrdí, že Atlantida byla ostrovní říše, a že se celý ostrov ponořil do Atlantiku. Zde vidím první zajímavou shodu - název oceánu patrně vznikl právě podle názvu Atlantida. Pozůstatky Atlantidy nebyly zatím nalezeny. Pokud šlo o vyspělou civilizaci, předpokládám, že po sobě musela něco zanechat. V legendě se uvádí, že se celý ostrov ponořil do moře. To by vysvětlovalo, proč se nenašly žádné zbytky zničených měst. Další zvláštnost je zmínka o kovu "oreikalchos". Takto vyspělá civilizace by jistě používala materiály, které ostatní svět nezná. Pokud někdo chtěl obohatit svůj příběh o Atlantidě něčím tajemným a vymyslel si tuto informaci, asi by kovu "oreikalchos" přisoudil nějaké zvláštní, nadpřirozené vlastnosti. Zde je však pouze zmínka o tom, že Atlanťané tento kov využívali a že v současnosti (4. stol. př.n.l.) již není znám. Přidáme-li fakt, že vznik Sfingy v Egyptě se podle nových informacích datuje do doby řádově 10 000 př.n.l. a že tedy zde již musela existovat nějaká vyspělá civilizace, která byla takové stavby schopna vytvářet, je tvrzení oficiální vědy o první civilizaci, a sice Sumeru, někdy okolo 4000 př.n.l. dosti podezřelé. Dále dodejme, že ani stáří slavných egyptských pyramid není vůbec jisté. Na základě informací zde uvedených se nabízí hypotéza o původu starého vědění, které bylo prokazatelně součástí Sumerů a pozdějších civilizací. Velice zajímavé je, že informace, které tehdy lidé měli, jaksi nezapadají do jejich doby, do jejich stupně vývoje, tak, jak si jej představujeme my dnes. Buďto bylo lidstvo této doby na mnohem vyšší duchovní, ale i technické úrovni, než si dnes myslíme, nebo tuto vědu od někoho získali. Zajímavé také je, že z této doby pocházejí dochované záznamy podobně vyspělého rázu také z Indie. Jakoby se do celého světa šířilo učení, které bylo na tu dobu naprosto neobyčejné. Působí to dojmem, že se dávné lidské civilizace vyvíjely opačně - nejprve skokově získají mnohé ušlechtilé vlastnosti a znalosti, které postupně ztrácejí.
Každopádně vše směřuje k tomu, že zdroj tohoto vědění byl pouze jeden. Šlo tedy o nějakou prastarou civilizaci, která byla zničená přírodní katastrofou? Nebo jde o informace předané lidstvu nějakými mimozemšťany? Nebo obojí, tedy zdrojem informací byla zaniklá civilizace, která vděčila za svou existenci mimozemským návštěvníkům? Všechny tyto možnosti připadají v úvahu. Osobně se domnívám, že tu kdysi existovala civilizace, na jejímž vzniku se více či méně podíleli nějací mimozemšťané. A tato civilizace skončila nějakou katastrofou, přesně tak, jak popisuje příběh o Atlantidě.
Pokračujme v tomto myšlenkovém pochodu dále. Předpokládejme, že se jedná o odkaz civilizace, která zanikla nám neznámou příčinou. Zde nemohu opomenout otázku, která se mi neustále vynořuje v mysli, připustím-li tuto možnost. Proč tato civilizace tak náhle zanikla. Proč se znovu, díky svým znalostem, nepostavila na nohy? Docela uspokojivou odpověď mi opět dává legenda o Atlantidě. Ta popisuje Atlanťany jako lidi s darem od Boha, díky němuž tito lidé dávali přednost vědění a růstu ducha před hmotnými statky. Přestože měli obrovské bohatství v podobě například drahých kovů, nepřikládali mu žádný význam, ba naopak, bylo jim spíše na obtíž. Snadno si představíme, že taková společnost mohla dosáhnout vysokého stupně vývoje. Postupem času se ale začal, podle legendy, božský dar z lidí vytrácet tím, že se jejich krev směšovala s "mnohým živlem smrtelným". Později tedy toto společenství, založené na ušlechtilých lidských vlastnostech, přestalo prosperovat a začalo se hroutit. Přírodní katastrofa pouze dokonala dílo zkázy. A nemusela to být nutně přírodní katastrofa, nýbrž zásluha samotných Atlanťanů, kteří tak mohli učinit z různých důvodů, nebo i vlastní hloupostí. Každopádně obrovské znalosti, které lidstvo vlastnilo, byly v ohrožení. Mohli se jich zmocnit chamtivý lidé, nebo mohly být zcela zapomenuty. To přece nechtěli moudří Atlanťané připustit. Je třeba jejich myšlenky předat dalším generacím. Ale v té době nebyl na Zemi národ, kterému by je bylo možné svěřit. Musí být předány generacím vzdálené budoucnosti. Mohou je získat jen takoví lidé, kteří je budou schopni ocenit. Lidé, zajímající se o rozvoj ducha a vědění. Lidé, kteří prokáží určitý stupeň vývoje. Zbývá vymyslet úkryt, kde bude vše v bezpečí třeba i tisíce let. Ale tento úkryt musí být neustále na očích, musí přitahovat lidskou pozornost, aby nebyl zcela zapomenut. Musí být natolik pevný, aby odolal pokusům zmocnit se jej, nebo zničit jej těmi, pro které není určen. Může snad těmto nárokům vyhovět něco lépe, než právě pyramidy v Gíze?
Tyto neuvěřitelné stavby fascinují lidstvo celé věky. Jejich stavitel by ale měl uvažovat asi takto : "Stavby v sobě musí skrývat něco, co velmi připoutá pozornost civilizace, která je na určitém stupni vývoje. Určité tajemství, definici přírodního zákona, přírodní konstantu. Jinak by se mohly stát pouhými památkami, připomínkou dávných věků. Hrozilo by, že to tajemství, které do nich uložili, nikdy nikdo nenajde." Ale oni si dali hodně práce s tím, aby tento odkaz předali budoucímu světu. Musí jít o velice důležité informace.
Okolo pyramid je mnoho zvláštností. Jednu objevil Belgičan R.Bauval. Všiml si, že tři pyramidy jsou přesnou mapou tří hvězd v pásu Orionu, přičemž vyjadřují úhly a dokonce i poměrnou velikost těchto hvězd. Tento model hvězdné oblohy zahrnuje i další stavby v Gíze s obrovskou přesností. Světe div se, protože toto uspořádání hvězdné oblohy bylo ze Země možné vidět pouze v době 10 450 př.n.l. Takovýchto vztahů lze v pyramidách nalézt celou řadu.
Například vzdálenost Země od Slunce, určena začátkem 20. století je asi 149 400 000 km, což odpovídá výšce Cheopsovy pyramidy po vynásobení miliardou. Nalezneme zde Ludolfovo číslo, poloměr a váhu Země, zákon precese zemské osy, a další objevy současné vědy. I samotná stavba je zahalena tajemstvím. 2.600.000 obrovských kamenných kvádrů velké pyramidy bylo vytěženo, vytvarováno a s milimetrovou přesností položeno za pomoci primitivních nástrojů. Bylo by něco takového možné dnes, byť za pomoci nejmodernější techniky?
Domnívám se, že navíc existují různé tajné síně přímo v pyramidách, nebo pod nimi. Nasvědčují tomu i nejnovější geologické průzkumy. Egyptská vláda však mnoho míst prostě uzavřela. Buď probíhá jejich průzkum tajně, nebo jsou tato místa chráněna jakýmsi zámkem a varováním a my neumíme tento zámek otevřít, nebo panuje strach z poškození obsahu.
Bylo by naivní si myslet, že po celou dobu existence pyramid se nikdo nepokusil objevit jejich skrytá tajemství. Zvláště pak v případě, že by zde mohli být již 12 000 let. Ale i kdyby byli mnohem mladší, i tak byly nejspíš postaveny k úschově něčeho, co bylo důležité zachovat pro budoucí generace, a čemu hrozilo zapomenutí. Já předpokládám, že tyto stavby obsahovaly několik schránek s různým stupněm zabezpečení. Některé schránky se podařilo otevřít již v dávné minulosti. Máme důvod se domnívat, že ono prastaré vědění Sumerů, Babyloňanů, později Egypťanů bylo odkazem starší civilizace, kterou mohla být právě Atlantida, a že vládcové těchto říší měli s potomky Atlanťanů něco společného. Také díky tomu došlo k rozkvětu egyptské kultury. Je nesporným faktem, že Egypťané používali pyramidy jako místo posledního odpočinku nejmocnějších faraónů. Ze starých záznamů vyplývá, že si tak měli zajistit věčný život. Nemohl tento kult vzniknout právě tak, že tito dávní mudrci chtěli zajistit nesmrtelnost svým myšlenkám, názorům a vědění. A že právě to je ve skutečnosti v pyramidách pohřbeno? A je takto zajištěna jejich nesmrtelnost a možnost znovuoživení? Protože opravdu se mi nechce věřit, že byli faraoni přesvědčeni o tom, že někdy v budoucnu ožijí. Jak by se asi dostali ven ze svých hrobek a kamenných sarkofágů? Samozřejmě, že v pozdějších dobách se tato tradice udržovala, různě obměňovala, jenže již neměla žádné opodstatnění.
Egypt byl vždy považován za centrum duchovního bohatství. Do zdejších chrámů přicházeli studovat učenci, troufám si říct, z celého světa. O obrovské prestiži egyptských učenců svědčí například fakt, že mnohem později, v době rozkvětu Řecké civilizace, kdy byl Řeky ostatní svět označován za barbarský, stále byly egyptské duchovní školy považovány za ty nejlepší a Řekové sem přicházeli studovat. Vlastně se přikláním k myšlence, že řecká filosofie vychází z učení starého Egypta. V tom případě vděčí naše civilizace za svou existenci a za morální a duchovní hodnoty, které uznáváme, právě starému Egyptu, či odkazu pyramid, ba dokonce nějaké prastaré civilizaci, která vznikla v neuvěřitelně vzdálené minulosti.
Předpokládám, že v průběhu několika staletí čerpal Egypt svou duchovní sílu právě z pokladů nalezených v pyramidách, nebo jiným způsobem předaných znalostí neznámé prastaré civilizace. Kněží studovali nalezené materiály a na základě nich postupně vzniká učení, které se později nazývá Hermetismus. Zasvěcování kněžích probíhá v několika stupních. Jen ti nejspolehlivější mají přístup k nejtajnějším informacím. Tím je zajištěno, že se učení nedostane do nepovolaných rukou, nebude zneužito proti Egyptu. Uvědomme si, že při dnešním stupni vědění trvá studium na školách 12-16 let. I v Egyptě se studovalo třeba 20 let. Záleželo na tom, jak vysoko se byl žák schopen dostat. A to se odehrávalo pod vedením zkušeného učitele. I to by mohlo vypovídat o množství tehdejších znalostí.
Nyní zde uvedu jeden starý Arabský text, který tuto teorii podporuje.
Al-Makrízí (1364-1442) v knize Hitat :
"...první Hermés, který je nazýván Trojitý pro své vlastnosti proroka, krále a mudrce (ten kterého Hebrejci nazývají Enoch, syn Jareda, syna Mahalela, syna Kenana, syna Enose, syna Séta, syna Adama – budiž mu sláva – a Arabové Idris), četl ve hvězdách, že přijde potopa, a proto dal stavět pyramidy a v nich ukrýt poklady, učené spisy a všechno, o co se obával, že by se mohlo ztratit nebo zmizet, aby se ty věci zachránily a dobře zachovaly."
Dále je uvedeno :
"Nato dal vybudovat v západní pyramidě třicet klenotnic z barevné žuly. Byly naplněny hojnými poklady, náčiním a sochami z drahých kamenů, náčiním z ušlechtilého železa, jako nerezavějící zbraně, sklem, které je možno skládat, aniž by se přelomilo, pozoruhodnými talismany, rozličnými druhy jednoduchých i smíchaných léčiv a smrtelnými jedy. Ve východní pyramidě dal zhotovit obrazy toho, co vytvořili jeho předkové. Dále tam umístil kadidla, kterými se obětovalo hvězdám, a knihy o nich a o stálicích a o tom, co se na nich čas od času děje. Do barevné pyramidy dal přivézt pozůstatky věštců v rakvích z černé žuly. Vedle každého věštce ležela kniha, jeho zázračné umění, život a dílo."
Rychlá nabídka
