Nejprve byl odsouzen k trestu smrti, poté byl trest zmírněn na doživotní vězení. Nakonec byl vězněn jen dva roky, ale přišel o veškerý majetek.
Podle pověsti však ještě před zatčením ukryl v zámku ohromný poklad. Usilovně jej hledali již páni z Talmberka, kteří dostali (lacino koupili) panství za svou loajalitu k císaři. Když panství po letech prodávali, byl poklad zmíněn v kupní smlouvě. Psalo se tam:
"Kdyby se měl po krátkém či dlouhém čase nalézti na panství vlašimském ukrytý poklad, jakož se toho všelijaká znamení vyskytují, má třetí dílo toho pokladu panu prodavači nebo jeho dědicům připadnouti.”
Poklad byl rozdělen ještě předtím, než ho kdo našel. K zámeckému hejtmanovi Kunešovi zavítal vlašimský měšťan Jiří Novák a tvrdil, že mu jeden slepý zedník prozradil, jak pomáhal panu Vostrovcovi zmíněný poklad zazdívat ve sklepení zámku. Sám císař Leopold rozhodl, že jeden díl pokladu připadne státu, druhý majitelce panství a třetí - podle kupní smlouvy – pánu Fridrichu z Talmberka.
Do Vlašimi se sjela komise, v níž byl i hrabě Kinský – prezident české královské komory, biskup královéhradecký pán z Talmberka a řada dalších šlechticů. Na práci byli povoláni havíři z Kutné Hory. V kostele se sloužila slavnostní mše a po jejím skončení se komise za doprovodu sborového zpěvu vypravila do zámeckých sklepů. Po dva dny hledali. Odkrývali hlínu i bahno, vynášeli z podzemí vodu a bourali zdi. Skrýš pokladu se nakonec našla – toho času již ale prázdná. Byla zazděná narychlo a vápno v zazdění bylo ještě čerstvé. Avšak u nikoho ve městě se nic nenašlo – tehdy ani nikdy později. Je tedy dost možné, že poklad je ve Vlašimi ukryt dodnes.
PODZEMÍ POD ZÁMKEM
Speleo klub Kladno pátral 6.5.2001 po panenských podzemních prostorech pod zámkem, které byly desetiletí zaplaveny vodou.Za pomoci Hasičského sboru ve Vlašimi byl obnoven odvodňovací kanál a sklepení odvodněno.
Klub se po předchozí domluvě s ředitelem hradu vypravil na místo, přesvědčit se o legendách a mýtech zámeckého podzemí. Vstup je v druhém patře sklepení, nacházejím se pod skladem, současně fungující vinárny " U blanických rytířů " v prvním podzemním patře sklepení. Po železných schodech se dá sestoupit asi 3 -4 metry pod úroveň prvního podzemního patra. V levém rohu sklepení naproti schodům se pod podlahou nachází vstup do odvodňovací štoly. Ta je dlouhá asi 15 metrů JV směrem a končí zazdívkou. Voda je dále odváděna kanalizační trubkou o průměru 15 cm, nořící se do zmíněné stěny. Přímo nad vchodem do této štoly je zazděné ústí do dalších podzemních prostor. Jedná se o svévolné zazdění prostor majitelem kavárny a poničení historické památky. Zazdívka je provedena ve dvou vrstvách. První je na cihlu 1/2 a lze ji odstranit.
Druhá je též provedena cihlou, ale jako spojovacího materiálu je použit kvalitní beton a nebylo tolik času, abychom jej zvládli bez patřičné trhací techniky. Tudy cesta nevedla. Druhý vstup do podzemí se nachází v prvním patře sklepení v objektu bývalého pivovaru, zhruba ve druhé sklepní místnosti od obranné bašty. Chodba míří SZ směrem a je asi po 7-8 metrech zazděna.
Park - zednářské a jiné reminiscence
V poslední čtvrtině 18. století začali budovat tehdejší majitelé panství Marie Josefa z Trautsonu a její manžel Karel Josef z Auerspergu zámecký park v romantickém duchu.
Součástí vlašimského zámeckého parku bylo mnoho staveb a kuriozit, které byly inspirovány antikou, gotikou, orientem, přírodou či dalšími vlivy oblíbenými v období romantismu. Většina z nich se již do dnešních dnů nedochovala. Připomeňme alespoň některé: Maurská besídka, Rybárna, Grotta (jeskyně) ukrývající mamutí kosti, Háj bardů se sochami tehdejších významných kulturních osobností, Amorův chrám, Turecká mešita, Tajný soud v Domu noci připomínající tradice zednářských lóží a mnohé další.
Dominantou parku je dodnes Čínský pavilon. Původně se do něj vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže. Interiér byl zařízen v čínském duchu a doplněn skleněným zvonem a čínskými porcelánovými figurkami. V okolí pavilónu byly umístěny ptačí voliéry.
V současnosti se v parku nachází celkem 7 mostů a můstků, z nichž nejzajímavější je most u Znosimské brány a mosty u Domašína. V době jeho vzniku bylo v parku celkem jedenáct mostů – jeden kamenný, devět dřevěných, zaoblených v "čínském slohu", a takzvaný Divoký most, který vedl přes údolí nedaleko Starého hradu. Ten byl tvořen neopracovaným kmenem stromu, jehož větve nahrazovaly zábradlí.
HRAD S MIZÍCÍM NÁBYTKEM
Pseudogotický romantický Starý hrad vystavěný na skále nad údolím řeky Blanice, podle tradice byl nazýván Kouzelným hradem, protože v jeho interiéru měl být umístěn nábytek, který se pomocí tajného mechanismu ukrýval před očima návštěvníků pod podlahu. V 19. století byl Starý hrad stavebně upraven, zmenšen a obnoven bez původního tajemně mizícícho zařízení.
Podle: zpráva M. Zacha Kučera (http://www.jesen.cz), 2009
Rychlá nabídka
