22.1.2010 |
Doktor Adam otevřel obálku s telefonním účtem a soptil vzteky. Už zase! To přece není možné, aby se v kanceláři protelefonovalo tolik peněz! Měl to však před sebou černé na bílém. Za necelých pět týdnů někdo asi 600x vytočil číslo 0119 - přesný čas. | Celý článek ›
Advokát se na všechna ta čísla zadíval pozorněji. Třeba tady - 20. října 1967 někdo volal na přesný čas během čtvrt hodiny téměř padesátkrát, tedy třikrát za minutu. Doktora Adama zamrazilo. V tomhle tempu to přece žádný člověk nezvládne.
Všechno začalo už v létě toho roku. Poklidné bavorské městečko Rosenheim, poklidná právnická kancelář. Nejprve několik nevinných telefonních poruch. Občas se hovor přeruší, jindy je mezi řečí slyšet nějaké cvakání. Někdy začaly zvonit všechny čtyři přístroje najednou, ale linka byla hluchá. Servisní technici od Siemense zkontrolovali telefony, dráty i domácí telefonní ústřednu. I když žádnou závadu neobjevili, vše pro jistotu vyměnili. Poruchy však nezmizely. Naopak, bylo jich stále víc. Začátkem října proto zánovní telefony od Siemense nahradily přístroje používané na poštách a vybavené počítadlem impulsů. Kromě toho se telefonní hovory zaznamenávaly stejně jako dřív v telefonní ústředně a všichni zaměstnanci si začali vést osobní výkazy telefonátů.
Ukázalo se, že na počitadle naskakují hovory, i když v kanceláři nikdo netelefonuje. Nikdo také nedokázal vysvětlit, proč by někdo z kanceláře volal na přesný čas, když z oken je vidět hned dvoje kostelní hodiny. A proč by to ten dotyčný dělal třeba osmdesátkrát za odpoledne. A to byl pořád jenom začátek celého případu.
20. října vypadly z osvětlovacího tělesa zářivky. Přivolaný elektrikář konstatoval, že je prostě někdo neviditelný vyšrouboval. Nasadil nové - a všechno se zopakovalo přímo před jeho očima. Navíc začaly samy od sebe cvakat vypínače. Do práce se pustili pracovníci místního rozvodného závodu. Všechno zkontrolovali, zapojili měřící přístroje. Na registračních pásech se začala objevovat jedna podivná anomálie za druhou. Kolísalo napětí i hodnoty magnetického pole, ozývaly se podivné zvuky. V listopadu byly věčně padající zářivky z bezpečnostních důvodu nahrazeny obyčejnými žárovkami a kolébkové vypínače otáčivými. Neznámá síla už tou dobou byla v kanceláři jako doma. Sama od sebe se rozeběhla kopírka. Po zářivkách začaly explodovat i žárovky. Aby střepy nelétaly všude kolem, technici dali na žárovky ochranné návleky. To neviditelného agresora zjevně popudilo. Najednou se začala houpat celá osvětlovací tělesa..
Zoufalí elektrikáři nejprve celou kancelář připojili rovnou na transformátor a když to nepomohlo, tak na samostatný generátor. Stabilní napětí 220 V se v kanceláři měnilo k nepoznání. 7. prosince bylo jenom během dopoledne zaznamenáno na devadesát poruch. Rozhoupaná světla se nakonec roztříštila o strop. Obrazy na stěnách se začaly divoce kývat a kolem svých skob téměř opisovaly kruhy..
Zoufalé situace žádají zoufalá řešení. Dr. Adam povolal "krotitele duchů", profesora Hanse Bendera, specialistu na parapsychologické jevy. Ten vylučovací metodou zjistil, že příčinou záhadných jevů je pravděpodobností osmnáctiletá zaměstnankyně dr. Adama Annemarie Schneiderová. Ke všem jevům totiž docházelo jenom a pouze v její přítomnosti. Byla to překvapivě silná psychická energie hluboce nespokojené mladé dívky, která nakonec i pohybovala těžkými kovovými registračními skříněmi. Čím byla Annemarie v práci i vůbec nespokojenější, tím větší pohromy nevědomky působila. A když si vzala dovolenou, všechny záhadné jevy ustaly jako na povel. Nezbylo, než aby se v lednu 1968 se s prací u dr. Adama rozloučila. Zůstaly po ní škody za 15 000 DM, které nikdy nenahradila. Proč také, když nikdo nebyl schopen prokázat její přímé zavinění. Annemarie potom vystřídala ještě několik zaměstnání a psychokinetické jevy ji pronásledovaly i na dalších pracovištích v Rosenheimu. V roce 1975 se nakonec odstěhovala do anonymního Mnichova a od té doby už o ní nikdo neslyšel.
I když od případu poltergeista v Rosenheimu uplynulo přes třicet let, dodnes existují pamětníci, svědci, záznamy měřících zařízení, astronomické účty za telefon, zprávy profesora Bendera.. To vše je naprosto nezpochybnitelné. Nadání Annemarie Schneiderová však ani zdaleka nebylo a není ojedinělé. A tak se s podobnými případy občas setkáváme i u nás. Pokud by se to stalo právě vám, vzpomeňte na Rosenheim a zavolejte odborníky dříve, než vás poltergeist svým řáděním naprosto zruinuje.
Jitka Lenková
Použito z našeho časopisu Cesty Psychotroniky a případě zájmu o CP, napište nám na naši kontaktní adresu.