Živly

Je nutné si uvědomit, že celý svět funguje a existuje pomocí živlů, takže ten kdo porozumí živlům pochopí i zákonitosti světa.
Nejdřív bych se také rád zastavil u toho, kdo vlastně tyto živly objevil (resp. rozpoznal). Někteří tvrdí, že to byl Arsitotelés, ale to není pravda. Ten živly nevymyslel, pouze se zabýval přecházením jednoho živlu v druhý apod., a nebral je jako nějakou novinku. V řeckém myšlení se teorie živlů objevuje poprvé u Empedokla, který řekl, že jsou základem světa a všechno vzniká, trvá a zaniká jejich působením. To je myšlenka shodná s hermetickým názorem, ale Empedoklés k ní přidal ještě lásku a svár jako způsob interakce mezi nimi, což se dá dnes už těžko přesně interpretovat. Šlo by to sjednotiti s hermetickým názorem, ale není zde jistota, že to tak opravdu myslel, protože se z jeho díla zachovaly jen zlomky . O jeho osobě se vyprávějí různé zvěsti, ale dle mého názoru ho spíše chtěli zesměšnit (stejně jako Arsistofanés Sókrata v jeho komedii Oblaka (v roce 1996 ji vydal Petr Rezek), kdo jste ji nečetl, tak vězte, že je dosti "sprostá").

Ovšem možná ani Empedokés pravděpodobně živlovou teorii neobjevil (pokud jí objevil jen on sám, tak musel být opravdu geniální). Určité stopy o ní nacházíme už ve starém Egyptě. Z něj se nám toho také moc nezachovalo, takže tvrdit, že Egypťané tuto teorii znali sice můžu (a odpovídá to i názoru v esoterních kruzích a naznačuje to vývoj magie apod.), ale přímý a nezvratný důkaz o tom nelze podat. On se taky těžko hledá nějaký důkaz o tajných naukách, když i pro starověkého Egypťana by bylo téměř nemožné zjistit něco z magického učení. Všechny tyto poznatky byly střeženy a ukryty "bohové vědí" kde. My nyní už máme pouze "mrtvolu" této civilizace, takže touha zjistit co si myslela je téměř marná (standardním vědeckým způsobem). Místem kde byla živlová teorie známá určitě už od pradávna je také Indie. Živly se tam nazývají tatvy a jejich souvislost s hermetickým pojetím živlů je očividná. Indové je ale nejvíce používali v souvislosti s věštěním a zjišťovali si jaká tatva nyní vládne a podle toho jednali (podobně jako astrologie)

Kdo objevil teorii živlů je tedy neznámé, ale je zřejmé, že asi existovala už před Empedoklem, který ji zprofanoval pro Evropskou kulturu. Pro nás není ani záležitost jejího objevení zas tak moc důležitá. Kdyby bylo jisté, že je známá už nějakých 5000 let, tak jí to sice dodá na vážnosti, ale z magického hlediska bude stejně funkční, jako by ji někdo objevil včera.


Oheň

Oheň je protipólem vody, takže narozdíl od ní je spíše expanzivní. Občas se u něj uvádějí různé klasifikace typu: je mužský, aktivní, elektrický apod. To všechno trochu zkresluje, protože tyto klasifikace dělí živly na dva typy: aktivní a pasivní. Což není přesné a zbytečně to pak člověka zmate, jakmile bude chtít porozumět elektrickému a magnetickému fluidu.
Mimo to, že je expanzivní, je Oheň dle hermetických vlastností teplý a suchý. To asi není žádná novinka, když se kouknu do kamen, tak oheň v nich je taky teplý a suchý. Ovšem oheň, který je v kamnech není živel Ohně. Velký podíl živlu Ohně obsahuje totiž cokoli co je teplé (pamatujme, že všechny věci zde v této úrovni obsahují všechny živly). Protože, ale všechny živly směřují k rovnováze, takže přemíra Ohně přitahuje živel Vody, aby se vyrovnali. Proto žádná věc nevydrží teplá nekonečně dlouho pokud ji nebudete zahřívat. Touto poučkou samozřejmě nechci konkurovat různým fyzikálním objevům ohledně šíření tepla. Toto je ten samý zákon jenom řečený hermetickým způsobem, který nenahlíží vnější projevy, ale vnitřní příčiny. Všechny poučky fyziky (i když jich Einsteina moc nepřežilo) patří původně do magie a postupně do fyziky z magie další a další věci přecházejí. Pro nás je živel Ohně zvlášť důležitý. Jsme totiž živé (teplokrevné) bytosti a ty se vyznačují tím, že jsou alespoň trochu teplé. Pokud nemáme speciální vybavení (teplé oblečení), tak v nějaké zimě dlouho nevydržíme. Teplo navíc jak víme oživuje spoustu živých organismů a vůbec na nás blahodárně působí (samozřejmě v určitých mezích, když někoho posadíte do pece, tak to moc blahodárné není). Oheň nejenom oživuje, ale také spaluje, ničí a stravuje. K tomu se vztahuje alchymistický výklad nápisu nad hlavou ukřižovaného Ježíše: I.N.R.I. V latině zní: Igne Natura Renovatur Integra neboli "Veškerá příroda se obnovuje ohněm" . Což znamená, že pokud má být mrtvá látka znovu oživena musí se nejdřív úplně rozložit a to se děje vždy za účasti Ohně (samozřejmě i ostatních živlů). Můžete mi namítnou, že může shnít a v tom přece žádný Oheň není, ale chyba lávka, protože i při tom je účasten Oheň. Optejte se nějakého alchymisty a ten vám poví o teplu vznikajícím při tlení (putrefakci).
Tím jsme probrali jak negativní (rozklad, ničení) tak positivní (oživení) stránku Ohně (když říkám positivní a negativní tak tím samozřejmě nemyslím dobrou a zlou, ale něco jako + a -). Každý živel má tato dvě stránky. Jenom Akáša (pátý živel, éter apod.) je nemá.

Na závěr bych vás jen rád upozornil, že živel Ohně se nerovná teplo. Teplo je pouze jeho projevem na této úrovni. Tento živel je v našem duchu spojen s naší vůlí a v naší duši reprezentuje cholerický temperament (o tom více v článku mikrokosmos). Přečtěte si různé souvislosti tohoto živlu v tabulce nad tímto článkem.

Bytosti Ohně - Salamandři bývají obvykle popisováni jako ohnivý ještěři. Bývají velice aktivní a ne zrovna lidem naklonění. Ještěři pravděpodobně proto, že ocas ještěra připomíná plamen. Samozřejmě, že pokud se s nimi setkáte, tak se vám nejspíš nebudou jevit jako ještěři. Každý je vidí dle představ své kultury (jejich vzhled je subjektivní záležitost, ale nejsou to žádné výplody nevědomí apod.). My je nejspíše spatříme jako čerty nebo podobné bytosti.

Hebrejsky: Eš (va)
Řecky: Pyr
Latinsky: Ignis
Egyptsky: Aš nebo Iš
Tarot: Meče, králové
Hermetické vlastnosti: horký a suchý
Část těla: hlava
Smysl: zrak
Temperament: cholerik
Základní vlastnost ducha: vůle
Světová strana: jih
Bytosti: Salamandři
Cherub: Thrapeš (Lev)
Rostliny: popel, hořčice, kaktus, pepř, česnek, cibule, benedykt lékařský

Voda

Voda je proti pólem Ohně a proto jsou její hermetické vlastnost: chlad a vlhko. V praxi je voda především chladná a setkáme se s ní všude kde je zima. Ale pozor: třeba takový zmrzlý kus ledu obsahuje také dost velké množství živlu Země. Říká se, že první živel, který vzniknul z Akáši je Oheň. Je tomu tak asi proto, že je expanzivní, což je základ každého vzniku.Všechny živly ale nejspíš vznikli současně (i když při stvoření existovala asi silná nerovnováha v převaze Elektrického fluida a Ohně nad ostatními). Voda je totiž nutná pro život právě tím, že vyrovnává horkost Ohně. Bez ní by se všechno doslova uvařilo. V rámci rovnováhy jsou proto v každé věci zastoupeny všechny živly a jejich vyrovnání je ideálním stavem (o to se snaží mág už při introspekci a později v tom pokračuje různými technikami).
Stejně jako Oheň má Voda svoji pozitivní (budovatelskou) a negativní (rozkladnou) funkci. U Ohně by se mohlo zdát, že si vystačí prostě sám: něco se zahřeje a organismus začne bujet nebo je případně spálí a je hotovo. U Vody by toto už vypadal bizardně, protože by něco pouze mrazila. Ovšem takto chápat funkce jednotlivých živlů je chyba. Jejich funkce budovatelské i rozkladné fungují pouze při interakci s ostatními živly. Pro to, aby bylo něco zničeno či vybudováno je nutná souhra všech čtyř živlů a jaksi na pozadí působí ještě i Akáša (ta je původním pátým živlem a proto se nedá stavět do řady k ostatním).
Voda je také hluboká a citová (často se to projevuje například melancholii), což poznáte velice dobře v deštivých dnech. V takovémto počasí (hlavně když trvá déle a nemusí pořád pršet) se mírně zvýší výskyt vodního živlu ve vzduchu a člověk má melancholické nálady apod. Nemusíte samozřejmě ani vyjít ven, protože z vody, která prší venku do vás moc živlu nepřejde. Spíše se do vás dostane živel, který je ve vzduchu a vy ho dýcháte. S tím souvisí základní vlastnost ducha u Vody, kterou je cit nebo též pocit. Cítit samozřejmě nemusíte jenom melancholii. Vzduch odpovídá rozumu a také nemusíte přemýšlet pouze nad věcmi Vzdušného živlu. Cit je tedy spíše jakýsi nástroj, který odpovídá Vodě, ale uchopovat do něj můžeme i jiné živly (přirovnání k nástroji je trochu nešikovné, protože vlastnosti ducha jsou přímou součástí vás).

Důležitou vlastností vody je to, že pohlcuje. Toho se využívá při tzv. Magii vody, kterou asi většina z vás zná z prvního stupně. Tato technika se často podceňuje a mnoho studentů (mágů) se k ní po překonání tohoto stupně už nevrací. Ale to je chyba, protože má využití vskutku univerzální a čím více to cvičíte tím je silnější. Je důležité si uvědomit, že toto funguje pouze když je voda studená (okolo oněch 4° ), protože pak je v ní dostatek vodního živlu, který je schopen díky vaší imaginaci pohltit to co chcete (díky magnetickému fluidu).

Bytosti Vody - Undiny jsou většinou popisovány jako čarokrásné bytosti, které rády svádějí lidské muže. Často se také vyobrazují jako půl-ryba a půl-člověk (ryba je spodní část, určitě víte co myslím). V našem prostředí je nejspíše spatříme v podobě rusalek či vodníků. Přímořské národy je zase spíše uvidí jako ony mořské pany.

Hebrejsky: Májim (2ym)
Řecky: Hydór
Latinsky: Aqua
Egyptsky: Mu
Tarot: Poháry, královny
Hermetické vlastnosti: chladná a vlhká
Část těla: břicho
Smysl: pocit
Temperament: melancholik
Základní vlastnost ducha: cit
Světová strana: západ
Bytosti: Undiny
Cherub: Thoum Moou (Orel, v zodiaku: Štír)
Rostliny: většina ovocných stromů, vodní rostliny, lotos, meloun, orchidej

Vzduch

Vzduch se často nebere jako samostatný živel, protože je tím kdo udržuje rovnováhu mezi Ohněm a Vodou. Obsahuje stejně elektrického a magnetického fluida, takže se v něm vyruší a je tedy neutrální. Kdyby Vzduch nebyl, tak by se Voda a Oheň do nekonečna "neutralizovali".
Od Vody měl převzít vlhkost a od Ohně horko. Ovšem tyto vlastnosti nesmíte brát tak, že Vzduch je prostě horky a vlhký. Co se týč jeho teploty, tak je také nějak neutrální. Když ho porovnáte s Vodou, tak je teplý, ale když s Ohněm, tak je studený.
Protože je ve všem neutrální, tak je také lehký. To naznačuje, že se udržuje uprostřed a ani se stále nevznáší, ani neklesá. K tomu všemu je ještě značně přizpůsobivý: Jakýkoli plyn (které obsahují velké množství Vzduchu) okamžitě vyplní prostor, kde se nachází. Sám sebou není omezen. Právě pro tuto jeho přizpůsobitelnost je jasná jeho souvislost s rozumem a uvažováním vůbec. A proto, že je zprostředkovatelem, tak se také podílí na komunikaci ve veškerých jejích formách.
Všimněte si, že smysl, který odpovídá Vzduchu je sluch. Sluch značně souvisí s rozumem, protože pokud chceme něco vymyslet, tak musíme umět mluvit (ne umět mluvit nahlas, ale alespoň v myšlenkách). Myslíme totiž v myšlenkách a obrazech, ale pouze v obrazech většinou nic moc nevymyslíme. Navíc je dokázáno, že děti, které se narodí hluché a nenaučí se nějakým způsobem mluvit (přinejmenším převádět věci do pojmů a s těmi pojmy pracovat) mají sníženou intelektuální úroveň.

Bytosti Vzduchu - Sylfy se často zobrazují jako okřídlení a poletující lidé. V našem kulturním prostředí se nám asi budou jevit jako víly. I když s postupnou globalizací a rozšiřováním fantasy je dost dobře možné, že je někdo uvidí jako pixie (to je takový kříženec mezi člověkem a mouchou, který se občas v nějaké té fantasy knížce objeví) nebo takové ty květinové víly atp.

Hebrejsky: Ruach (xwr)
Řecky: Aér
Latinsky: Aer
Egyptsky: Nef
Tarot: Žezla, princové
Hermetické vlastnosti: horký a vlhký
Část těla: hrudník
Smysl: sluch
Temperament: sangvinik
Základní vlastnost ducha: rozum, intelekt
Světová strana: východ
Bytosti: Sylfy
Cherub: Ahathór (Člověk, v zodiaku: Vodnář)
Rostliny: palma, jmelí, smetanka, máta, levandule, celík zlatobýl

Země

Živel země je považován, stejně jako Vzduch, za nesamostatný živel. Vznikl totiž až jako poslední působením všech tří výše jmenovaných živlů, jako sjednocující princip. Tomu také odpovídá její hlavní vlastnost - tíha a ztuhnutí. Co se týče hermetických vlastností, tak ty jsou chlad a sucho. Ale tyto vlastnosti u žádného živlu nesmíte brát jako popisné. U Ohně a Vody by se zdálo, že odpovídají, ale Oheň nemusí být ve svých projevech nutně suchý (i když je to jasným důsledkem jeho tepla) a Voda nemusí být vlhká, protože třeba studený kámen není nutně vlhký. Tyto hermetické vlastnosti zde nejsou proto, aby popisovaly vlastnosti živlu, ale spíše aby vysvětlily jejich interakci a působení. Jak uvidíte níže na čtyřpólovém magnetu, tak každý živel má jednu vlastnost společnou s nějakým jiným. A právě to určuje jak živly mohou přecházet jeden v druhý (resp. měnit svoje místa, protože Voda se nezmění ve Vzduch, ale pouze jakoby "přenechá svoje místo" Vzduchu). Tato řada přirozeného střídání živlů se odráží např. i v pořadí, ve kterém se mají provádět jednotlivá živlová cvičení (viz. Brána k opravdovému zasvěcení, III. stupeň).
Ač Země i Vzduch nejsou považovány za samostatné živly, tak v praxi jsou na stejné úrovni jako Voda a Oheň. Prostě jim jen náleží jiné úkoly. Představu si můžete udělat tak, že Vodu a Oheň budete chápat jako dva půlkruhy, Vzduch bude čára mezi nimi a Země bude kruh kolem nich, který toto bude sjednocovat. Příkladem funkce Země v našem normálním životě je třeba zacelování ran. Ty právě tento živel díky svým charakteristickým vlastnostem (hlavně díky ztuhnutí) léčí a pokud mág ovládá tento živel skutečně mistrně, tak je schopen zacelovat rány v rekordním čase, případně docílit toho, že mu např. nůž nezpůsobí žádná zranění ani jizvy. S touto funkcí se u tohoto živlu setkáme v běžném životě dost často, ale přesto to samozřejmě není funkce jediná. Jejich vyjmenováváním bych jen ztrácel čas, protože ty si už každý odvodí lehce sám.

Bytosti Země - Gnómové se většinou popisují jako trpaslíci (nebo permoníci), kteří jsou velice houževnatí a pracovití, navíc jsou ještě docela přátelští k lidem. Právě proto, že jsou k lidem přátelští, tak se objevují velice často v různých pohádkách, protože k jejich interakci s běžnými lidmi docházelo asi poměrně často. Často bývají popisováni jako dosti zlomyslní tvorečkové, ale jen málokdy jsou úplně zlý. Často (jako třeba v pohádce o Sněhurce, která je tak trochu nadnárodní) jsou dokonce dobří.

Hebrejsky: Aréc nebo Ofir (5ra nebo rypj)
Řecky: Gé
Latinsky: Terra
Egyptsky: Ta
Tarot: Pantakly (mince), princezny
Hermetické vlastnosti: chladná a suchá
Část těla: nohy
Smysl: chuť, čich
Temperament: flegmatik
Základní vlastnost ducha: vědomí
Světová strana: sever
Bytosti: Gnómové
Cherub: Hap-Ouer (Býk)
Rostliny: dub, cypřiš, obilí, brambory, vodnice, bavlna, pačuli

Akáša

O Akáše jsem dost mluvil i při popisu ostatních živlů. Doslovný překlad slova "Akáša" by zněl "prostor", protože v indickém pojetí byl prostor tím nejjemnějším, co prochází skrze vše (my jsme dnes zvyklí na geometrické pojetí prostoru, které je jiné). Ona je prvotní emanací Božství (v kabale by se dala označit jako Kether). Všechny ostatní živly vznikly až z ní. Její důležitou vlastností je, že je nositelem myšlenky, takže pokud do něčeho vkládáme svoje přání (např. do talismanu), tak toto přání se ukotví v Akáše a odtud působí na živly, které jsme tam k tomu účelu nahromadili (nabili jsme jimi talisman).

V praktickém užití se Akáša dost odlišuje od ostatních živlů, protože se nedá hromadit v těle ani nikde jinde. Proto aby s ní mohl mág pracovat, tak se musí dostat do úrovně stejného názvu (viz. kapitola Makrokosmos) a pak se jí může nechat prostoupit. Ona úroveň v makrokosmu i mikrokosmu, která nese stejný název je shodná s tímto živlem. Je jenom jedna Akáša (není možné říct zde jí je víc a zde míň). Ale je důležité vědět, že i u ní existují určité úrovně. Pokud s ní pracujeme jako se živlem, tak používáme vlastně pouze tu nejnižší úroveň (ovšem závisí to na schopnostech mága, kterou úroveň bude s to používat). Nejvyšší úroveň Akáši by byla úplně první emanací neprojeveného Boha .
Akáša také nemá žádné živlové bytosti ani nic podobného. Není prostě stejným živlem, jako je např. Voda nebo Země. Stojí mimo tuto řadu a jako jediná může ovládat ostatní živly, protože je sférou příčin.

Její symbol je tzv. Sluneční kolo, které bylo známé už v pradávných civilizacích. Je to jeden z univerzálních symbolů (zmiňuje ho např. i Jung v Analytické psychologii). Jenže v tomto případě je to spíš výpůjčka starobylého symbolu, protože rozhodně dřív neznamenal to, co chápeme jako Akášu.

O Akáše by se dalo napsat mnohem víc, ale bylo by to zbytečné. To, co je zde napsáno, stačí pro pochopení jejího postavení ve světě. Zbytek je nejlépe zjistit vlastní praxí.