"Kolem třetí v noci jsem šel na záchod. Nerozsvítil jsem, abych nevzbudil manželku. Když jsem se vracel, měl jsem najednou nutkání podívat se ke skříni, kde máme plynovou bombu ke sporáku. Viděl jsem tam sedět malou blonďatou holčičku celou v bílém. Strašně brečela. Zježily se mi z toho chlupy na rukách," líčí zážitek Pavel Remeš (30).
Jak se prý lekl, rozsvítil a postava zmizela. Manželce nic neřekl, protože se prý těchto věcí bojí. "Druhý den ráno jsem zjistil, že je na plynové bombě špatný ventil a že uchází plyn. Kdybych na to nepřišel, mohli jsme vylétnout do povětří," dodává. Ventil ještě týž den vyměnil.
Tím ale návštěva záhadné holčičky neskončila. Další noc vyděsila tentokrát Evu. "Přibližně ve stejnou dobu jako manžel jsem šla také na záchod. Taky potmě. Když jsem se vracela, přeběhl mi mráz po zádech a chlupy na rukách mi stály, musela jsem se podívat k té skříni. Hrozně jsem se lekla. V tureckém sedu tam seděla malá blonďatá holčička v bílých šatičkách. Hlavu měla skloněnou a dívala se do země. Pak se na mě podívala a smála se," vzpomíná na setkání Eva.
Zabouchla prý dveře a běžela pod peřinu, rozhodnutá manželovi nic neříct, aby se jí nesmál. "Pak jsem mu to ale řekla a on mi popsal svůj zážitek. Ta holčička byla úplně stejná. Nejsme věřící, ale myslíme si, že to byl náš anděl strážný. Bez jeho varování už jsme tu nemuseli být a neměli bychom ani našeho půlročního Marečka," dodává Eva.
Blonďatou holčičku už od té doby neviděli. Občas se ale prý v domě ozývají nevysvětlitelné zvuky. Například v noci z ničeho nic je slyšet, jak pere pračka, i když ta jejich je spolehlivě vypnutá.
Manželé Remešovi historii svého domu neznají. Vědí jen, že původní stavbou byla jen hlavní místnost, v níž dnes mají obývák.
Rychlá nabídka
